KAMENY U ŽEMLIČKOVY LHOTY NA ČERTOVĚ PAHRBATINĚ
(sev. od Milevska – mezi nimi i tzv. Husova kazatelna)
Jeli jsme sem zvědaví, ale i nedůvěřiví, neboť jsme slyšeli o kamenu zvaném „Husova kazatelna“, že to bylo obětiště a že kámen má dodnes špatné vyzařování. Při první prohlídce nejbližšího okolí se nám však místo velmi líbilo a okolní kameny nás svou energií přitahovaly. Proto jsme po prohlídce místa udělali rituál u „kazatelny“, abychom se vědomě spojili s místními energiemi a zjistili, jak to tedy je. Měli jsme tyto zážitky:
Verča: „S mým tygříkem jsem zjistila, že kámen zvaný ‚Husova kazatelna‘ nemá žádné energie, ani dobré, ani špatné. Tak jsem se rozhodla, že ten kámen zapojím k ostatním. Ale protože jsem se neporadila s mým zvířetem síly, nezvládla jsem situaci a začalo mi být špatně. Pak jsem se s pomocí tygříka snažila zotavit. Ale moc se mi to nedařilo.
Namu: „Cítím, že stojíme na velkém kamenném masivu, který vyzařuje dobrou, silnou energii. Je to místo síly; síla Země zde vyvěrá na povrch. Kazatelna sama nepůsobí negativně, nepůsobí však nijak. Spíš prázdně, odpojeně, jakoby sem ani nepatřila. Napadá mne, že bychom ji měli zapojit zpět do soustavy kamenů, třeba dalším rituálem se zpěvem. Deva místa září bíle, spokojeně.“
Eva: „Kazatelna se mi jeví jako kámen odjinud. Nemá stejný druh energie jako ostatní kameny.“
Mezi tím přišli další přátelé, a to se hodilo, abychom udělali zapojovací rituál u Kazatelny, se zpěvem:
Eva: „Snažila jsem se prázdný kámen probudit, což se povedlo. Vypadal, jako když se rozsvítil, a velmi se divil, co se to děje. Měl radost a hned se spojil s ostatními kameny.“
Namu: „Atmosféra okolo kamene se prosvětlila. Kámen se „divil“. Jako bychom mu dali jiskru nového života.“
Udělali jsme mandalu ze šišek a řebříčku. Při další návštěvě za dva dny znovu zpíváme, probouzíme:
Namu: „Zjeví se mi u kamene bytost tohoto kamene v podobě malého dítěte. Ptá se, co je jeho úkolem. Říkám, že má podporovat lásku a porozumění mezi lidmi, a aby lidé víc začali vnímat a milovat přírodu, aby mohlo dojít k přátelské komunikaci a radostné spolupráci všech.“
Ve vzdálenosti asi 30–40m od Kazatelny nás zaujala studánka s vodou na jednom kameni. Byla plná listí, a měla dokola celkem tři žlábky k odtoku. Vyčistili jsme ji, dodali čistou vodu, Verča uvila věnec z řebříčku jako dárek, a udělali jsme tu též malý rituál:
Nejprve zpíváme, pak se nastavíme na komunikaci:
Namu: „Při zpěvu vidím odtékat černou energii. Potom vidím ve studánce tři malé víly, jak se hádají, která je pro tu studánku příslušná. Dám jim proto návrh, že jim poradím. Víly ztichnou a čekají. Určím každé z nich jeden východ – žlábek – a vládu 4 měsíce v roce, počítaje od vánoc. Panna – bílá – na východě, žena – červená – na jihu, a stařena – černá – na západě. Každá ve své době nechť dá svou sílu do vody, již možno použít.“
Eva: „Přišly mezi nás nějaké malé bytosti, podobné skřítkům, a měly radost, že je studánka čistá. Toto místo je hned vedle polní cesty, kterou sem lidé přicházejí, a funguje proto jako vstupní brána. Prý by bylo nejlepší, kdyby se zde příchozí očistili vodou od špatných energií, dříve než půjdou k dalším kamenům.“
DALŠÍ KAMENY:
(Zážitky Namu – kameny jsem si tak pojmenovala spontánně kvůli jejich působení na mne)
„Čistič sedmistrom“: Zahnutý prostor v puklině kamene, lze prolézt a očistit se od omezujících energetických vzorců. Vlez ze severu, východ, po východu posedět ještě na kameni před východem a dobít se.
Zážitek Evy s tímto kamenem:
„Puklina, která vytváří průlez, mi připadala jako cesta zrození. A protože mám z malých a úzkých prostorů nepříjemné pocity, měla jsem dojem, že se mi tu nabízí cesta k vyléčení. Cítila jsem, že je pro mne důležité, abych tou puklinou prolezla.
Druhý den jsem se odhodlala a vydala se ke kameni. Srdce jsem měla až v krku, špatně se mi dýchalo. Chvíli jsem postála před kamenem a uklidňovala se. Pak jsem se vydala „se znovu zrodit“. Průchod v kameni se trochu zatáčí a právě v těch místech je nejužší. Tam se mi zasekla noha. Můj první pocit byla panika, že se odsud už nedostanu. Přesto jsem se dokázala zklidnit a úspěšně vylézt na druhé straně. Bylo to úžasné! Z radosti se mi chtělo brečet, že jsem to dokázala.
Celá léta jsem byla občas ve stavu, jako bych měla něco v krku, jako bych měla sevřené plíce. Teď to bylo pryč! – A dodnes, téměř rok potom, se to nevrátilo!“
„Mimozemšťan“: Tmavší velký balvan, neporostlý. Z východu je na něm vidět velký lidský obličej. Působí na mne mužsky a kosmicky. Dávám na něj temeno své hlavy, dělá mi to dobře. Pevnost ducha. Rozšířené vědomí.
„Chůva“: Na západ od „Mimozemšťana“, menší bochánek porostlý mechem. Sedí na něm vážka. Dává útěchu, klid, sílu maminčina pohlazení.
„Elektrárna“: Největší kámen blízko u vchodu ke kamenům. Také není porostlý. Jeho energie mne velmi elektrizují, až znervózňují. Působí ještě asi 2 hodiny po doteku, chvěje se mi tělo. Asi by to nebylo špatné, ale nečekala jsem to.
SHRNUTÍ:
Našimi rituály jsme probudili spící dimenzi, schopnou sloužit člověku při společném tvoření. Místo je nyní přívětivější (před tím nebylo nepřívětivé, ale spící) člověku, vítající ho. Bytosti místa chtějí dát, chtějí být ale i vnímány a oceněny. Pokud lidé budou nevidoucí a budou se k místu chovat jako k neživé matérii, bytosti zase “usnou“, tj. dimenze se zase oddělí.
Doufáme, že ne.
Může to být nový počátek ve vztahu člověka a přírody, počátek láskyplného, tvůrčího, radostného vztahu.
|
„Husova kazatelna je žulový viklan, nacházející se u Žemličkovy Lhoty nedaleko Petrovic. Balvan je vysoký skoro 3 metry a na horní plošině má asi 50centimetrovou prohlubeň. Ta byla často nazývána obětní mísa. Pro archeologii tento viklan roku 1875 nalezl lobkovický stavební rada Jan Pudil. Na něj balvan působil, podle již zmíněné mísy, jako obětnice z pohanských dob, a snažil se pro toto tvrzení nalézt nějakou pověst, která by to potvrzovala. Bez úspěchu. Kámen je opředen pouze jedinou pověstí, díky níž získal i svůj název. Podle ní z tohoto viklanu roku 1413 kázal Jan Hus, když pobýval na nedalekém hradě Zvěřinci. Husova kazatelna leží v chráněném území a on sám je chráněným přírodním útvarem. V jeho okolí je možné najít i další zajímavé výtvory, které lidská fantazie pojmenovala: Zkamenělá žába, Pecen chleba, Hřib, apod." KPU Příbram www.kpufo.cz/wpb/huso.htm |
