NALEZENÍ A NAVRÁCENÍ DUŠE

pochází z šamanské tradice. Vychází z toho, že člověk může v průběhu svého života poztrácet části své vitality a schopností. Příčinou bývají například šoky, falešný soucit, trauma, utrpení nebo dokonce krádež duše.

Dříve jsem už někde četla, že pouze šamani mohou navracet ztracené nebo ukradené části duší lidí. V knize „Návrat duše“ od Sandry Ingermann jsem se pak dozvěděla, jak to dělá moderní šaman. Samozřejmě jsem to vyzkoušela, a když jsem viděla ty účinky, rozhodla jsem se pomáhat tak lidem, když to bude potřeba.

Návratem duše není míněna celá duše, jelikož bez duše by člověk nebyl vůbec životaschopný, nýbrž jsou míněny aspekty duše, takříkajíc části, které mají určité kvality a vlastnosti. Podle mých pozdějších četných zkušeností s hledáním ztracených částí duší má skoro každý člověk více takových částí, které už nemá u sebe. Ztráta je většinou způsobena šokujícím zážitkem nebo něčím, co člověk nemůže přijmout.

Když jsem se během dalších let zabývala tím, že jsem lidem přinášela nazpátek jejich „dušičky“, to znamená části duší, ptala jsem se jich, těch dušiček, co a kdo jsou. Dostávala jsem odpovědi jako „Nadšení“, „Kosmický fyzik“, „Nevěsta“, „Radost z učení“, „Velké myšlení“ atd. Takto se označovaly samy „dušičky“, dříve než jsem je přinesla nazpátek k jejich lidem. To znamená, že tyto aspekty života příslušným lidem chyběly.

PŘÍKLADY Z PRAXE:

SVATBA A DĚTI

Jedna moje kamarádka, moc hezká žena, nemohla najít svou trvalou lásku. Mimo to jí lékaři před deseti lety řekli, že je neplodná. Proto nepoužívala žádnou antikoncepci, ačkoliv měla od té doby spoustu známostí. Často mi říkala: „Namu, já chci ženicha!“ Nyní jí bylo už 30 let.

Jednoho dne jsem na šamanské cestě, kterou jsem původně ani nedělala pro ní, našla její dušičku. Byla to dívka, asi 14-ti letá, která seděla v koutku jedné místnosti krásného skleněného zámku. Dovedli mne tam moji přátelé delfíni, bylo to uprostřed moře a byla tam úplně sama. A když jsem tam přišla, seděla v tom koutku skrčená a usedavě plakala. Byla moc štastná, když jsem ji vzala s sebou. Delfíni nás přivedli zpět na louku. Ještě mi po cestě vysvětlovala: „Zavřel mne tam můj táta“.

Na louce jsem měla pocit, že to ještě není vše, a intuitivně jsem ji vzala s sebou po bezince dolů, do dolního světa. Tam znám totiž takovou moudrou babičku… Ta si ji vzala do parády, vykoupala ji a ušila jí krásné pestrobarevné šaty. Vím, není to obvyklé, ale já věděla, že jsou svatební. Tak jsem se babičky zeptala, kde teda je ženich? Prý když je nevěsta, bude i  ženich.

Tu dušičku jsem předala mé kamarádce a ejhle – o měsíc později našla svého budoucího muže, za dalšího půlroku se brali, ona již těhotná, a nyní mají tři děti. A pak že neplodná…

LEDVINY

Muž, asi 35 let, měl náhlé selhání ledvin, a zároveň byl fyzicky i duševně velmi slabý. V nejvyšší nouzi si na mne vzpomněl a požádal o pomoc.

Našla jsem jeho duši zamotanou do pavoučích sítí, v mdlobách, protože byla velmi vyčerpaná dlouhotrvajícím stresem a nevěděla, kudy kam. Ten muž očividně prožíval velmi těžké životní období a neměl sílu a nevěděl už, jak dál. Tu duši jsem s pomocí mého zvířete síly vymotala a odnesli jsme ji k životodárné studánce, kde jsme ji vykoupaly. Dostala zdravou podobu statného a energického muže, který má dost síly na to, obstát své životní zkoušky. V tom uzdraveném stavu jsem mu pak duši vrátila.

Pár hodin po navrácení uzdravené dušičky jeho ledviny začaly fungovat. Říkal, že přímo cítil, jak do něj proudila síla.

NADŠENÍ

Jdu na šamanskou cestu za účelem podívat se, jestli má můj muž nějaké ztracené části duše a jestli bych mu je mohla přivést zpět. Jeho zvíře síly je lední medvěd a nyní nás on a moje medvědice vedou lesem k ledové pláni. Vítr je ostrý a studený. Jdeme tou studenou pouští docela dlouho, až přijdeme ke vchodu do země. Chodba, dolů, jeskyně, šero.

Jeskyně je hodně velká a temná a pomalu tu teče nějaká líná řeka. Je tu chladno, syrovo, neútulno. Nyní vidím, že ta řeka je spíš stoka, plná špíny a bláta. Ó bože! Jsou v ní děti! Až po krk v bahně, jedno dítě vedle druhého! Řeka plná dětí, které vypadají vyčerpaně a rezignovaně. Hrůza.

Upomenu se na svůj úkol a volám jméno mého muže. Vylézá z řeky a jde k nám, asi šestiletý chlapec v krátkých kalhotách. Hned mě vezme za ruku, očividně rád, že přichází vysvobození. Pro jeho povyražení po takové těžké době, aby duševně pookřál, jedeme na zpáteční cestě na našich medvědech. Na louce se vykoupe v potoce, aby se očistil a osvěžil, přičemž mi vypravuje: „My všichni tam v řece se jmenujeme „Nadšení“ a jsme to dětské nadšení, které odchází spolu s povinnou školní docházkou. Však víš, děti jsou zvídavé a chtějí se učit, ale ve škole je to pak jinak. Všechno nadšení je brzo pryč.“

Nechám ho počkat na louce a jdu ještě jednou s ledním medvědem, abychom našli další jeho „dušičku“. Jdeme zpět na tu ledovou pláň, ale tentokrát vcházíme do nějakého iglú. Projdeme tudy do křišťálově ledové jeskyně, kde v rohu sedí malé dítě, klouček, úplně nehybný. Je ještě malý, tak 2 nebo 3 roky. Zdvihnu jej do náruče a ptám se, co se stalo, že je tu tak sám.

„Protože moji rodiče se tolik hádají a křičí, že to už nemůžu vydržet.“
„Ty jsi ale mezitím vyrostl a můžeš se rozhodnout, jestli se budeš hádat a křičet nebo ne. Člověk, k němuž náležíš, už nebydlí se svými rodiči. Půjdeš se mnou?“ - Ovine své paže kolem mě a jdeme. Na louce se ještě ohřejeme u ohně, dříve než obě dušičky předám manželovi.

Během dalších týdnů jsem z té řeky osvobodila desítky dalších.

SPOKOJENOST

Jedna žena mne požádala o radu: „Nevím co se mnou je, ale poslední dobou se cítím vemi roztržitá, nemůžu se soustředit. A taky se cítím pořád nespokojeně, a vlastně nevím, proč. Nemám k tomu žádný vnější důvod.“

Šla jsem pro ni na šamanskou cestu, podívat se, co se děje a jak bych jí mohla pomoci. Našla jsem její „spokojenost“ v její zahradě. Cítila se tam lehoučce, svobodně a tak zahrnuta láskou přírody, že se jí odtamtud vůbec nechtělo pryč. Až když jsem jí vysvětlila, jak důležitá je její přítomnost u člověka, ke kterému patří, šla dobrovolně se mnou.

Ta žena se tím dostala „zpátky k sobě“ a byla od té doby zase normání. I poté trávila ráda svůj čas na zahradě, její spokojenost ale nebyla omezena už jen na tu zahradu.

Pokud se cítíte být tímto tématem osloveni a přáli byste si navrátit nějakou nebo konkrétní část Vaší duše, můžete se na mne obrátit emailem. Objednávky přes Paprsky momentálně nejdou.