ŠAMANSKÝ HOVOR SE STVOŘITELEM – O UTRPENÍ

Šamanská cesta

Konečně tedy můžu jít za Stvořitelem/Stvořitelkou. Budu ho/ji zde nazývat SVAROG, jak označujeme my Slované stvořitele našeho světa.

Nastupuji opatrně do éterického „výtahu“, s opičkou a medvědicí. Jede to s námi, až se nakonec ocítáme v prázdném kosmickém prostoru. SVAROG je tu. Nemohu ho vidět, ale vnímám, že je tu. Pozdravíme se.

„Přišla jsem, abych se zeptala, jak to, že jsou na naší planetě zlé bytosti, a jak se můžeme bránit. A co se z toho máme naučit. Tedy proč tolik bytostí, lidí i zvířat, musí tak strašně a neúnosně trpět. Když jsem sama tolik trpěla, myslela jsem, že není na světě ani mimo něj vůbec nic, za co by se taková bolest vyplatila. Ani to, stát se sám Bohem.“

ODPOVĚĎ:

„Inu, co se týká ZLA, jednoduše nemusíte jeho nabídky přijímat.“

To jsem tedy neunesla a volám: „To ale nejsou NABÍDKY! To je lest, lži, podvod a manipulace!“

„Já vím. Naplánoval jsem pro vás krásný život, a dokud jste se toho drželi, byli jste štastní. Ale zároveň jsem vám daroval zvídavost, tudíž možnost, podívat se za hranice mého plánu, prožít i jiné věci. A protože jste odvážní a zároveň víte, že se nemůžete ztratit, a že máte život bez výjimky věčný, rozhodli jste se, každý sám za sebe, jít do nových zkušeností a poznání. Což je v pořádku. Před tím jste byli moje nedospělé děti, a abyste se sami rozvinuli a stali samostatnými a osvícenými, museli jste se ode mne oddělit a jít svou cestou. Každý podle míry jeho odvahy a touhy po poznání. Rozhodli jste se sami, poznat zákony vesmíru, i bolest. Vaše duše tenkrát řekly, „Chci tohle a tohle přesto prožít, a pochopit, ať to stojí co chce. Protože vím o mé nesmrtelnosti, každá bolest a každé utrpení pomine, všechno je jen fáze v nekonečnosti všech životů.“ Nevěděli jste přesně, co vás čeká, ale věděli, že ač třeba ztratíte na nějakou dobu spojení se mnou, zase ho určitě najdete. Byli jste si jistí, že to zvládnete. A tak to je.“

„A když ty duše udělají zkušenosti a mnohé pochopí, stanou se dospělými, budou jako ty?“

„Ano. Je jich už mnoho a někteří se spojili zpátky se mnou. Právě s námi mluvíš.“

„No dobře, ale my jsme teď už zamotaní v tom všem. Chybějící části duše, přisáté cizí entity, staré smlouvy a přísahy, které si ani už nepamatujeme a které přesto působí, očkování, které ničí mozek, chemtraily, záření z mobilů a spol, ovlivňování frekvencemi, jedy v jídle… Na to, abychom to všechno napravili, a o to se někteří z nás snaží, je toho prostě moc.“

„Vy se můžete každý den, každou chvíli ZNOVA ROZHODNOUT. Vše se děje podle vašich přání, máte svobodnou vůli. Jenom musíte počítat s tím, že se to nestane hned. Když řeknete, že ty k vám přisáté entity mají být od vás odpoutány a přivedeny na své místo, nebo že chcete zrušit všechny smlouvy a přísahy z minulých i tohoto života, nebo že chcete mít svůj prostor lásky, tak se to stane. Ale všechno se stane podle zákonů času – něco hned, něco za kratší nebo delší dobu. I vaše dnešní situace jsou výsledek vašich dřívějších přání. Někdy to jde i přes inkarnace. Ale z hlediska věčnosti máte času habaděj. Vše, co jste sami přivedli do reality, přijde ke svému konci od momentu, kdy si to přejete. Jen je potřeba, abyste měli důvěru a trpělivost.“

„Takže když se splní nějaká má přání z minulosti, a já už to teď nechci, stačí, že řeknu, pomyslím nebo vyslovím, že už nechci, a ono se to zase zruší?“

„Správně. Ale musí to jít z tvé duše, prázdná slova nestačí. Můžeš se vždy znovu přerozhodnout. Akorát to pak potřebuje svůj čas, než se věci rozpojí, přepojí, jinak napojí…“

„Děkuju, budu nad tím přemýšlet, a vylepším a pročistím moje přání, aby byly aktuální. Moc děkuju, nashledanou!“

Juj. Bylo to namáhavé na soustředění k přijmutí té správné informace. „Tam nahoře“ jsem zatím byla jen dvakrát. Obvykle se mi dostává uspokojivých poučení v nižžších úrovních, ale tahle otázka se z nižších zodpovědět nedala. Na to jsem se musela zeptat přímo „AUTORA“.
Sepsala jsem ten rozhovor podle významu – jsou to moje slova, popisující obsah toho, co jsem přijímala jako odpovědi.

Šamanka Namu